Kdysi dávno odebíral můj děda kutilský časopis "Udělej,urob si sám”, ve kterém byly návody jak zhotovit věci na zahradu, chalupu či do bytu. Byla tam i kolonka pro děti a mě jako malého kluka dokázalo nejvíc naštvat, když věci jako modely aut, nože, elektroniku apod. redakce nahradila pomůckami pro fotografy, různými vyvolávacími miskami, zvětšováky, redukcemi, spínacími hodinami…. A tak jsem k fotografii vlastně získal odpor. Trval dlouho, ale asi v devatenácti letech nastal zlom, když jsem si z pohodlnosti zakoupil “ojetého” Zenita jako fotozápisník pro svou výtvarnou činnost. Pak už byl jen krůček k přechodu od malování obrazů k nové zálibě jménem fotografie, které jsem věrný do dnes.
S kamerou to bylo podobně. Nikdy jsem se o žádný, byť jen amatérský, video kousek nepokusil. Až jednou… Přišel kamarád fotograf s tím, že plzeňské regionální studio hledá kameramana, abych tam zašel a zkusil to. Prý je to skoro stejné jako fotografování, říkal - kompozice, expozice… jen se okamžik stisknutím spouště nezastaví, ale pokračuje dál. A tak jsem nakonec strávil sedm let v ZAK TV natáčením všeho,co se dá - od reportáží, publicistiky ,tvorby dokumentu, krátkých filmů, reklamy, přes živé vysílání i sportovní zpravodajství. Byla to největší škola, jakou jsem mohl dostat. V roce 2005 mi Plzeň přestala stačit a tak jsem se vydal do Prahy, rovnou do České televize. V ČT jsem působil zprvu jako kameraman ve zpravodajství a po nějaké době i v pořadech jako Planeta věda, Retro, EKO+, FOKUS, TEP apod. Současně jsem se také spolupodílel na automobilových magazínech Meziplyn a Automag. V roce 2013 jsem se rozhodl, že je opět třeba jít dál a tak jsem založil projekt iAtelier.cz, kterému se věnuji až do současné doby.
Výběr z výstav:
- je první samostatnou autorskou výstavou ženských aktů a abstraktních fotografií pořízených v myčce aut
Pohled z jednoho okna 2006 (Plzeň)
- výstava fotografií spjatých s tématem posledních dnů v životě člověka upoutaného na lůžku, kdy jediný kontakt s okolním světem představuje právě okno nemocničního pokoje. Pohled z něj však nemusí být zdaleka tak jednotvárný, naopak skýtá mnohá tajemství.
Metalmorfozy 2005 (Klášter Chotěšov, Aš)
- Kov a jeho podoby- inspirace k další autorské výstavě, tentokrát otce (kováře) a syna (fotografa). Kromě ženského aktu záměrně stylizovaného do barev kovu se autor snažil výtvarně zachytit či najít zcela jiné pohledy na současně vystavené kované plastiky.
Stod 2007 (Stod)
- Město, ve kterém autor již delší dobu žije, se snažil zachytit v nových obrazech a souvislostech, které v každodenním stereotypu mohou zcela zanikat.
Krokem 2011 (Tachov)
- v této výstavě se snažil autor propojit tři témata běžného života člověka. Jejich společným jmenovatelem jsou kroky a směřování kamsi, od intimity a uzavřenosti lidských obydlí, přes každodenní shon a nejistotu až k samotné jistotě konečnosti.
Flamenco po česku (2012) (Regensburg, Plzeň, Boskovice, Klatovy, Kolín)
- výstava je časosběrný reportážní dokument mapující fenomén flamenca v Čechách, který vznikl ve spolupráci s CENTREM ŠPANĚLSKÉ KULTURY
Flamenco 2012 (Plzeň)
- stálá expozice fotografií flamenca ve španělské restauraci El Cid v Plzni
Flamenco našimi očami 2012 (Bratislava)
- společná fotografická výstava Beatrix Mexi Molnár (HU), Miloše Vatrta a Romana Muchky.
Kočky a lidé kolem nich 2013, 2014, 2015 (Plzeň)
- výstava fotografií lidí, kteří se starají o opuštěné kočky v domácím prostředí
iAtelier.cz
Jméno: Roman Muchka
pozice: fotograf, kameraman, majitel
kontakt: tel: +420 603 575 027 muchka(zavináč)iatelier.cz
